NOVÝ ŽIDOVSKÝ HŘBITOV V PRAZE
Nový židovský hřbitov v Praze 3 je jako celek chráněnou kulturní památkou což je dáno jeho charakterem, založením i stoletou dobře vedenou správou, v níž sehrála v židovské obci v Praze značnou roli i sama Chevra kadiša - pohřební bratstvo. Dbala totiž od počátku na to, aby se hroby zřizovaly v hřbitovních polích jak v časové posloupnosti, tak i podle přání rodiny a také její významnosti - ta hrála v době měšťanské společnosti samozřejmou úlohu sociální i v okamžiku smrti. Chevra kadiša dbala také o to, aby texty pomníků odpovídaly pravdě a charakteru pohřbeného. Hřbitov, založený roku 1891, byl vybaven od počátku kromě ochranné zdi, obklopující prostor pro asi 100.000 hrobů - tedy asi na jedno století -, účelovými budovami, které byly řešeny jednotně v duchu tehdy vládnoucího stavebního slohu Prahy - v novorenesanci. Tak je zbudována obřadní síň s důstojnou modlitebnou, k níž jsou přiřazeny potřebné místnosti k rituální přípravě pohřbu, i budova správní, zahrnující úřadovnu správce hřbitova i byty správce i hrobníků, i další nutné provozní budovy, jako např. sklad dřeva na rakve. Hřbitov byl od počátku řádně rozčleněn na hřbitovní pole, postupně zaplňovaná hroby, takže procházka hřbitovem je zpravidla i časovým přehledem jednotlivých slohů, v kterých jsou řešeny památníky mrtvých. Toto členění hřbitovního pozemku, který se prostírá jako sklánějící se pahorek od severu k jihu a od západu k východu, s prohlubujícím se terénem na jihovýchodě (kam byl ve dvacátých letech přičleněn i původně naprosto oddělený urnový hřbitov s vlastní obřadní síní, dnes propojený s celkem průchody), umožnilo volit pro nárožní hroby jednotlivých polí i pro hroby u hlavních cest - a zejména v aleji, kudy kráčí smuteční průvod od obřadní síně k hrobu -, vždy významnou architekturu náhrobkovou. Je tedy Nový židovský hřbitov, který nebude nikdy zcela zaplněn hroby, protože ničivá smršť nacismu vyhladila beze stopy ty, kdo zde mohli a měli jednou spočinout, jednotnou architektonickou památkou.