škola na Komenského náměstí škola na Komenského náměstí Královská města - města pod lupou
škola na Komenského náměstí znak Žižkova Vítejte na Žižkově! chrám sv. Prokopa a Česká reálka, vlevo budova radnice
znak Žižkova
Programy jednotlivých koncertů
Táboritská ulice
menu
menu menu
Místa konání koncertů
Programy jednotlivých koncertů
Profily účinkujících
Aktuální informace
FESTIVAL 2018
FESTIVAL 2017
FESTIVAL 2016
FESTIVAL 2015
FESTIVAL 2014
FESTIVAL 2013
FESTIVAL 2012
FESTIVAL 2011
FESTIVAL 2010
FESTIVAL 2009
FESTIVAL 2008
FESTIVAL 2007
FESTIVAL 2006
FESTIVAL 2005
FESTIVAL 2004
FESTIVAL 2003
FESTIVAL 2002
FESTIVAL 2001
Žižkov
Oficiální www stránky Prahy 3
Vinohrady.cz
Klub přátel Žižkova

Navštivte nás na Vinohradech.
menu menu
menu
 

 
sokolna
koncert č. 12

25. října 2005 úterý  v 19.30 hodin
BLUES PRO BLÁZNIVOU HOLKU
básník „Václav Hrabě“ - 40. jubileum
Vikadlo (Vinohradské kavárenské divadlo)
Bořivojova 86, Praha 3

účinkují:
Mirek Kovářík - umělecký přednes
Jiří Hošek - klavírní improvizace

program:
Blues pro bláznivou holku
Pár tónů, které přebývají
Blues pro V. M. /Vl. Majakovského/
Půlnoční mše v dešti

+ montáž kratších textů:
Zavři oči,... Potom a teď a potom aj...


Ó - zuby noci na mém krku
v tom přešíleném milování
Horký písek se váli větrem
aby mě umlčel ale žižkovské ulice
/dlouhé a k nerozeznání/
mi znovu otvírají ústa
Jsi klidným požehnáním mého neklidu veškerého
Pojď a zahřej mé vystydlé myšlenky
ať nahé vyběhnou a nevrátí se až ráno
Jsi prokletí které jsem si vyprosil
pro klid své zadlužené duše
Pojď má milá Pojď a vysvoboď mě
na cestě bezednou nocí

Zatápím v kamnech svazkem básní
abych ještě jednou uviděl horký vzduch
padat na zavřená víčka oken
tak dlouho až růžence páry
na roztřesených sklech na chvíli vyvolají
tvou noční tvář zpocenou milováním

Jsi soumrak cigaret upálených
k větší slávě tvojí
Pojď a zatemni nahýma očima
tohle nestydatě kruté ráno
Někde přes cestu mé nedospělé mysli
leží tvůj ztraceny vlas
Jsi dar krutosti, který mi byl odepřen
Přijd ať se konečně naučím zabíjet
tvým stínem
vtíravý ranní ptačí křik
Jsi désť který procházeje údolím
zanechává za sebou osení zelené
závistí
Přijď ať se utopím na téhle polní cestě
plné uschlého listí

Přijď děravou střechou mé samoty
a padej tím nízkým zakouřeným nebem
až horečka z tebe mě roztřese jak jazyky varhan.
a já z té miliardy vajglů na stole
vezmu milion a stvořím chryzantému
která neoživne deštěm kterým jsi
ale slzami lítosti které vypláčeš
nad mojí hubeností ještě chvíli před tím
než se naposled ztratím
v tobě ...

Tyto stránky provozuje firma SEAL s.r.o
Webdesign MV.
blank blank blank blank blank