PRAŽSKÉ MUŽSKÉ SBORY

Tento název tělesa patrně nic neříká ani mladším kategoriím zpěváků, natož občanů. Proto toto krátké představení. Toto seskupení tvoří tři mužské sbory - Pěvecké sdružení pražských učitelů (PSPU) zal. 1908, Pražský pěvecký sbor Smetana (PPSS) zal.1909 a Pěvecký sbor Typografia (PST) zal. 1862, sbory, které svým uměním dosáhly až ke hvězdám. PSPU za slavné éry sbormistrů Metoda Doležila, Jana Kasala a Antonína Šídla, PPSS pod vedením Františka Spilky a Vladimíre Doležala a podobně tak i nejstarší z této trojice - PST za dirigování Vojtěcha Bořivoje Aima, Přemysla Charváta, Jiřího Vály a dalších. Ti všichni svou neobyčejnou muzikálností, talentem, důsledností a znalostí lidského hlasu vytvořili přímo tradici sborového pěvectví v Čechách, podobně jako tomu bylo pod vedením Jana Šoupala nebo Ferdinanda Vacha na Moravě v Pěveckém sdružení moravských učitelů, v Akademickém pěveckém sboru Moravan a dalších. Všechny tyto špičkové mužské sbory reprezentovaly naši vlast ve všech světadílech a přirozeně též ve všech evropských zemích. V uváděných sborech jsou pamětníci triumfálních zájezdů těchto těles zejména v letech politického útlaku, kdy tělesa byla nejkompaktnější a využívala zejména od roku 1965 možnosti koncertních zájezdů jako jediné možnosti k cestám za hranice. Tehdy byly sbory také nejpočetnější a byly v nich zastoupeny všechny věkové a sociální kategorie. Situace se zcela změnila po „sametové revoluci“ v roce 1989. Sbory ztratily podporu státu a odborů, ocitly se v nových podmínkách tržní ekonomiky bezbranné, bez svých zřizovatelů a bez majetku. Muži v produktivním věku a mladí adepti museli hledat místo ušlechtilého zájmu o zpěv spíše druhé zaměstnání k obživě své rodiny. A tak se z těles čítajících několik set zanícených zpěváků stala tělesa, která jako samostatná byla odsouzena k zániku. Myšlenka vytvořit jeden společný sbor byla spásnou myšlenkou pro všechny tři sbory, byť s pouhou desetinou původního členstva. Již společný zájezd do USA v roce 1995 ukázal, že tato cesta je možnou cestou pro ty, kteří s odchodem do důchodu nechtějí zanechat svých zájmů, ba naopak se chtějí ještě ve větší šíři sborovému zpěvu věnovat. Od roku 1996 tedy tyto tři sbory spolupracují nejprve pod vedením čerstvého absolventa HAMU Mgr. Michaela Keprta, dále pak pod taktovkou zkušeného sbormistra prof. Stanislava Pešičky a od ledna též začínajícího sbormistra Mgr. Solona Kladase, který dokončil studium sbormistrovství na Pedagogické fakultě UK. V širokém repertoáru jsou zakotveny sbory mistrů polyfonie, sbory klasiků od období romantismu až do dneška a ohlasy lidových písní v úpravách pro mužský sbor. Repertoárovým specifikem PMS je český skladatel Josef Bohuslav Foerster (1859- 1951). Jeho mužské sbory patří mezi klenoty sborové literatury 19. a 20. stol. Těmto skladbám věnuje naše těleso pozornost i na svých každoročních mezinárodních festivalech - v červnu Foersterovy Osenioce a v říjnu na Sborovém festivalu hudebního romantismu ve Vlachově Březí, které vznikly z podnětu sboru. Patronem a každoročním hostem festivalů jsou právě PMS. V Osenicích jsou organizátory tohoto festivalu a patronem Památníku Foersterova rodu.

SOLON KLADAS (1979) - sbormistr
Narodil se v řecké části Kypru ve městě Limasol, základní i hudební vzdělání získal studiem ve své domovině, vysokoškolské na Pedagogické fakultě UK v Praze. Znalosti dirigování získal u prof. J. Koláře, prof. I. Štíbrové a prof. M. Košlera. Sbormistrem PMS je od ledna 2005. Umělecký vedoucí PMS St. Pešička mu již svěřil nastudování Beethovenovy Ódy na radost pro česko-japonské provedení IX. symfonie v únoru tr. v Rudolfinu.

STANISLAV PEŠIČKA (1931)
žák prof. M. Venhody ve Schole cantorum, absolvent studia hudební výchovy na Pedagogické a Filosofické fakultě UK v Praze. Vedle pedagogické činnosti na středních školách v Táboře působil jako sbormistr amatérských pěveckých sborů v jihočeské oblasti. Dojížděl do Prahy a v PSPU jako zpěvák prožil 31 let - nejkrásnější éry Kasalovy a Šídlovy. Do Prahy se vrací již jako zkušený a vyzrálý sbormistr a s PMS nastudoval programy pro desítky koncertů a festivalů doma i v zahraničí. Např. Dvořákovo Stabat Mater, Tomáškovo Requiem, Beethovenovu Ódu na radost pro IX. symfonii, programy pro zahraniční zájezdy do Itálie (Cividale del Friuli a Terst), Španělska, Francie, Švýcarska a  Slovinska. Pracuje tedy a tvoří stejně intenzivně i ve svém důchodovém věku.