BETLÉMSKÁ KAPLE NA ŽIŽKOVĚ

Řekne-li se Betlémská kaple, většina lidí si vzpomene na rekonstruovanou svatyni na Starém Městě, kde hlásal Slovo Boží mistr Jan Hus. Avšak rovněž Žižkov, hrdě se hlásící k tradici husitství, má svou Betlémskou kapli, skromně ukrytou uprostřed bloku pavlačových domů. Počátky evangelické církve na Žižkově byly skromné, zprvu se věřící scházeli po bytech, než mohla roku 1904 vzniknout první modlitebna v Husinecké ulici. Ale majitel domu se už tehdy choval tržně - místo nezámožné církve chtěl v domě umístit nejprve hostinec a nakonec se spokojil s kinematografickým podnikatelem Moravcem, který modlitebnu adaptoval na biograf Edison. Evangelíci s nepatrným kapitálem se rozhodli zakoupit řadový dům v Prokopově ulici, tehdy hlavní třídě vroubené stromořadím, kudy projížděla i elektrická dráha. K domu náležela prostorná parcela, na níž se kdysi těžil písek pro okolní stavby. Jáma, zavezená bouračkami z pražské asanace, se zdála být vhodným místem pro stavbu sborového domu s kaplí a byty. Smlouva s řezníkem Poupou byla roku 1912 podepsána a zbývalo vyřešit dva problémy - technický a právní. S tím si hravě poradila karlínská stavitelská firma Blecha, když navrhla položit pod základy cementovou desku, aby stěny kaple neklesaly do násypu. Horší to bylo se sousedy, kteří protestovali proti zastavění dvora a spor hnali až k nejvyšší instanci. Úřady nakonec stavbu povolily, ala ve zmenšeném rozsahu, bez bytů, které vznikly až roku 1928 nástavbou předního domu. Blechova firma zadala vypracování projektu mladému architektovi Emilu Králíčkovi, který již dříve navrhl např. dům Diamant na nároží Spálené ulice. Uplatněním kubistického tvarosloví v sakrální stavbě představuje jedinečný stavitelský typ v celosvětovém kontextu. V dalších letech došlo sice k drobným stavebním úpravám a přístavbám, ale na celkovém vzhledu kaple nic nezměnily. Unikátní kubismus v interiéru vhodně zdůraznila i nová malba provedená studenty žižkovské uměleckoprůmyslové školy z ateliéru prof. Pavla Nováka v roce 1992. Stavební vývoj kaple dovršila přístavba sakristie nazvané Švýcarská síň a zvonice v roce 1938, podle projektu arch. Bohumila Kozáka. Zvon, který darovali švýcarští evangelíci z Balgachu, se na věži poprvé rozezněl v červnu 1938. Oběti německé okupace připomíná pamětní deska - v prvé řadě vyvražděnou rodinu Fafkovu, obětavé pomocníky statečných parašutistů. Ještě během Květnového povstání Němci, opevnění na vrchu Vítkově, prostřelili granátem vysoko nad okolní zástavbou čnějící boční stěnu předního domu. Po válce kapli hrozilo vážné nebezpečí, že bude zbořena v rámci velkolepé asanace a přestavby Žižkova. Díky úsilí tehdejšího faráře Františka Potměšila se však podařilo přesvědčit rozhodující činitele o její historické hodnotě a roku 1975 byla prohlášena kulturní památkou. V Betlémské kapli najdeme také sídlo Občanského sdružení Diakonie Broumov, které je charitativní organizací na ekumenické bázi. Organizuje a zprostředkovává pomoc potřebným občanům nebo lidem v krizové životní situaci na mnoha místech ČR. Na jaře 2001 otevřela svoje středisko i v prostorách farního sboru CČ. Jedním z těžisek činnosti Diakonie Broumov je sbírání, třídění a další zpracování šatstva, papíru a jiných materiálů, které lze jejím prostřednictvím lze darovat. Tyto dary pak pomohou občanům se zdravotním postižením, nezaměstnaným, osamělým matkám, pěstounským rodinám, lidem bez domova, propuštěným vězňům a jinak potřebným lidem. Odezva mezi obyvateli Žižkova i ze sousedních farností během dvouleté činnosti ukázala, že středisko Diakonie v Prokopově ulici nejen slouží potřebným spoluobčanům, ale stalo se také užitečnou součástí žižkovské ekumény. Sběrné i výdejní místo Kontaktního střediska Diakonie je otevřeno od úterý do čtvrtka vždy od 13.00 do 17.30 hodin. Praha 3, Prokopova 4; tel.: 222781800; e-mail: zizkov.kontakt@volny.cz