SETKÁNÍ HUDBY A POHYBU V ŽIŽKOVSKÉM PONCI
divadlo Ponec Husitská 24A, Praha 3
Patroni koncertu: Divadlo Ponec a občanské sdružení Tanec Praha
účinkují:
Tereza Indráková, Mirka Eliášová, Ioana Mona Popovici & tanečníci
flétna: Lenka Kozderková
komorní soubor ARTn
program: Roman Z. Novák - Populární melodie mého podvědomí Ondřej Adámek, Michal Rataj - Dech, puls, světlo
Hudební kompozice tří soudobých českých skladatelů, Romana Z. Nováka, Ondřeje Adámka a Michala Rataje, jejichž základem je musique concrete, daly podnět třem současným choreografkám: Tereze Indrákové, Mirce Eliášové a Ioaně Moně Popovici ke scénickému ztvárnění.
DECH, PULS, SVĚTLO
I.
Dech, puls, běh…
Choreografie: Tereza Indráková Hudební a zvuk ová realizace: Ondřej Adámek Scéna a kostýmy: Lucie Loosová Světla: Daniel Tesař Zvuk: Ondřej Urban Tančí: Jiří Bartovanec, Nikola Križková, Tereza Ondrová, Michal Záhora Hraje: Moens Řídí: Marko Ivanović
Dech, puls, běh… je skladba pro deset hráčů a elektroakustickou složku. Odkrývá překotné proudění energie mezi živým světem a ireálným prostorem.
Ondřej Adámek
Země přitahuje Měsíc i psa.
(učebnice fyziky pro základní školy)
Jaká úžasná jistota tkví ve faktu, že spadnout může cokoliv, kdykoliv a odkudkoliv - kámen ze srdce, kosa na kámen, tma s ránem… V té prosté skutečnosti je tolik skutečnosti!
Tereza Indráková
II.
Dech, čas, okamžik…
Choreografie: Mirka Eliášová Hudební a zvuková realizace: Michal Rataj Scéna a kostýmy: Lucie Loosová
Světla: Daniel Tesař Zvuk: Ondřej Urban Tančí: Tereza Indráková, Daniela Klívarová, Lucie Klosová, Tereza Ondrová, Petr Opavský, Jana Sýkorová, Veronika Šimková Flétna: Lenka Kozderková
Prostorová skladba pro sólovou flétnu a elektronický playback. Celá kompozice je v nitřně členěna do několika drobných miniatur, které si navzájem křížově odpovídají a dohromady vytvářejí jakýsi zvukový - a v pohybové rovině i významový - oblouk. Ten se snaží nazírat a prozkoumávat téma času v těsné souvislosti s naší fyzickou existencí.
Michal Rataj
Každý má své vnímání času, někdo je pomalejší, jiný věčně napřed. V centru pozornosti jsou situace, kdy čekáme. A právě na ně se soustředí tato choreografie. Struktura hudební i taneční vychází z momentu jednoty a rozchodu v čase.
Mirka Eliášová
III.
Dech, stín, nic…
Choreografie: Ioana Mona Popovici (RO) Hudební a zvuková realizace: Ondřej Adámek Scéna a kostýmy: Lucie Loosová Světla: Daniel Tesař Zvuk: Ondřej Urban Tančí: Ioana Mona Popovici
Elektroakustická skladba vytvořená z reálných zvuků. Ocitáme se v podivně se rozpínajících a smršťujících prostorách.
Ondřej Adámek
Osamocena hluboko pod mořskou hladinou. Periskopem sleduje okolní svět. Těžce lapá po vzduchu. Blázní. Zapomíná. Zapomíná, co byla, o čem přemýšlela, co milovala. Je sledována pouze vlastním stínem. Je poslouchána pouze tichem. Má strach. Hluché výkřiky, smutek plný bolesti. Čeká na okamžik, kdy se vše promění v nic....... čekástálehůřdýchástáleméněvnímá ....... nakonec nic... dech... stín... nic.
Ioana Mona Popovici
Populární melodie mého podvědomí pro ženský hlas, komorní soubor, tanečníky a disc-jockeye
Skladba se snaží, jak svým obsazením, tak i taneční choreografií vytvořit most mezi soudobou klasickou hudbou a tak zvaným popem. K tomu napomáhá i výrazový tanec, který ve své choreografii střídá prvky z různých směrů tohoto pohybového a výrazového žánru. Naráží na sebe zřejmě neslučitelné umělecké proudy a hlavně tato neslučitelnost nabízí autorům široké spektrum tvůrčí činnosti.
|